Broumovsko a Teplicko

Průmysl

Textilní průmysl se zde rozvíjel již od středověku. Nejdříve byl zpracováván domácí len – kvalitní broumovské sukno bylo od 16. století vyváženo do značné části Evropy. S rozvojem průmyslu a železnice se stala hlavní textilní surovinou bavlna – koncem 19. století byla v Meziměstí postavena nejmodernější parní přádelna v Evropě. Hlavními středisky byly Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují a Police nad Metují.

Další textilky byly i v jiných obcích. Textilní průmysl prošel a prochází řadou krizí, malé vesnické textilky zanikly. Hlavní výrobce a.s. VEBA Broumov (zároveň největší zaměstnavatel na Broumovsku – více jak 1700 zaměstnanců v roce 2004) však patří k nemnoha prosperujícím podnikům v ČR a většinu své velmi kvalitní produkce vyváží do zahraničí. Potěšující je, že se jedná o tradiční průmysl, který obstojí i vůči náročným požadavkům na kvalitu výroby i ochranu životního prostředí.

Hlavním zlomem pro místní textilní průmysl byl rok 1989, který znamenal vpád levnějších surovin ze zahraničí (len) a postupný útlum navazujícího textilního průmyslu. Postupně byly uzavřeny provozy v Meziměstí, Teplicích nad Metují. V rámci reorganizace se uzavírají sklady v Martínkovicích a starý provoz Veby v Meziměstí byl přebudován na centrální sklad. Tírna Českomoravského lnu v Teplicích nad Metují byla definitivně uzavřena a část budov je využívána jako sklad řeziva). Texlen Javor funguje po modernizaci dále a vyrábí různé polotovary: příze, občasná výroba textilních výrobků.

Průmysl dřevozpracující prošel změnami (z vodních pil až na moderní pily), až se ustálil na největší pile v Meziměstí (manipulační sklad Lesů ČR – hrubá příprava dříví na další zpracování a zbytky pro topné účely), v Broumově a po roce 1989 v několika menších soukromých provozech.

Tradiční průmysl zpracování kamene prošel velkou změnou – z původních stovek drobných dílen se dostal k několika větším podnikům, které kombinují těžbu a zpracování kamene. Průmysl kamenosochařský tradičně zpracovává vysoce kvalitní místní pískovce (lom Božanov, lom Libná). Nejdůležitější firmou je bývalý Českomoravský průmysl Kamene, nyní Granit Lipnice, který těží v uvedených lomech a zároveň zpracovává kámen v Teplicích nad Metují. Vysoce kvalitní zdejší pískovec se používá na úpravu uměleckých památek i výstavbu prestižních budov. V Teplicích nad Metují sídlí i kamenická firma Bradle. Největší výrobce drceného kameniva pro stavební účely a pro zimní údržbu komunikací je umístěn v Rožmitále (melafyry a polyfyry). Drobnou těžbu kamene provozují i Lesy ČR Broumov v několika menších lomech – na údržbu lesních cest.

Vedle průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupně vyvinul průmysl kovozpracující, zaměřený na materiálově nenáročné, přesné strojírenství (MEOPTA Hynčice – nyní Hynčické strojírny). Nejstarším potravinářským podnikem na Broumovsku je bývalý klášterní, nyní soukromý, pivovar v Broumově – Olivětíně, založený ve 14. století.

Zemědělství

Po poválečném odsunu německého obyvatelstva byly podle platných předpisů přiděleny novým vlastníkům usedlosti a zemědělská půda do 13ha. Součástí přídělu byly i nemovitosti, živý a mrtvý inventář, zemědělské zásoby a v převážné míře zkonfiskovaný osobní majetek. Povinností nových vlastníků bylo na přiděleném majetku osobně a řádně hospodařit a postupně přidělený majetek uhradit Národnímu pozemkovému fondu. Už na konci 40. let se objevily první pokusy o založení družstev.

Většina prvních družstev se rozpadla a zemědělci nadále hospodařili v privátní podobě. Od jara 1949 hospodařil na Broumovsku také Státní statek Broumov, který mimo jiné obhospodařoval katastrální území Božanova, kde JZD nikdy nevzniklo, a dále hospodařil na bývalém církevním majetku v Martínkovicích a ve Velké Vsi.

Výrazný zlom ve způsobu hospodaření nastal na konci 50. let, kdy došlo k masové kolektivizaci vesnic a převážná část zemědělců na Broumovsku byla nucena vstoupit do JZD. Okolo roku 1965 vedly nepříliš dobré hospodářské výsledky většiny JZD k tomu, že většina zemědělských družstev na Broumovsku přešla do Státního statku Broumov, Státního statku Meziměstí a Státního statku Police. Později se Broumovský a vznikl reorganizací jediný Státní statek Broumov.

Společné hospodaření v období kolektivizace si vyžádalo vybudování řady nových zemědělských objektů, z nichž značná část (převážně kravínů) slouží dodnes.

Po roce 1989 převládl názor, že subjekt hospodařící na 16 000 ha je málo pružný a ve změněných podmínkách těžko obstojí. Rovněž tak pro nastupující restituční povinnosti a připravovanou privatizaci se jevilo organizační uspořádání jako málo výhodné. V této době se rovněž projevovala výrazně snaha hospodářských jednotek o samostatnost a dosažení právní subjektivity. Proto 31.3.1991 Státní statek Broumov zanikl a na krátkou dobu z něj vzniklo 7 samostatných státních podniků.

Zemědělský závod Jetřichov hospodařící na katastrech Jetřichov, Meziměstí, Vižňov, Vernéřovice, Březová, Ruprechtice, Heřmánkovice, Hynčice a část Hejtmánkovic. Státní statek Šonov a Rožmitál, Státní statek Božanov, Státní statek Martínkovice, Státní statek Teplice nad Metují hospodařící na katastrech Teplice nad Metují, Bohdašín, Lachov a Zdoňov.

Podíl zemědělské půdy na celkovém území klesal v celém Královéhradeckém kraji hlavně po druhé světové válce nicméně na Broumovsku byl tento pokles nejmenší a jeho podíl na zemědělské půdě v rámci kraje tak vzrůstal.

Hodnotou živočišné výroby na 1ha zemědělské půdy byly tehdejší východní Čechy od 1960 na prvním místě mezi deseti československými kraji. V okrese Náchod docházelo k neustálému růstu produkce i stavů do roku 1970. Poté začínají stavy i produkce stagnovat. Na Broumovsku byla jedna z nejnižších intenzit skotu v rámci kraje. Co se týče chovu prasat, k největším přírůstkům docházelo kolem roku 1975. Jedna z největších velkovýkrmen byla dokončena v roce 1975 v Březové na Broumovsku s kapacitou 4500ks.

Lesnictví

Od počátku je osídlování Broumovska úzce svázáno s řádem benediktinů, kteří zde až do roku 1948 spravovali většinu lesů. Člověk využíval les jako zásobárnu dříví pro stavební účely, ale zejména jako zdroj paliva (dříví, dřevěné uhlí). Ani obtížně přístupné skalní oblasti nebyly výjimkou. Počátek racionálního využívání lesů je spojen s průmyslovou revolucí. Od konce 18. století byly původní přírodě blízké listnaté a smíšené lesy přeměňovány na smrkové s příměsí borovice a modřínu, které byly z ekonomického hlediska nejvýnosnější. Tyto smrkové monokultury převládají i v současnosti.