Stárkovsko

Průmysl

V 19. století se ve zdejším kraji rozšířilo domácí tkaní a pěstování lnu. Stárkov se stal tkalcovským městečkem. V roce 1850 byl přestavěn mlýn stojící u silnice k Vápence na tkalcovnu s vodním pohonem. Od roku 1910 působila ve Stárkově textilní továrna založená Josefem Wolfem. Průmyslová textilní výroba zaměstnávala po roce 1900 asi 150 lidí a stárkovské textilie měly na trhu dobrou pověst.

V polovině 19. století začala na Stárkovsku těžba uhlí pro pomalu se rozrůstající průmysl. Podle archívních materiálů byla v Bystrém postavena již roku 1840 Karlova šachta se štolou dlouhou 3,6 km a v březnu roku 1858 se započalo s hloubením dolu sv. Kláry. V letech 1880 - 1890 byly doly na Stárkovsku pro nebezpečí vpádů vody uzavřeny a těžba pokračovala v okolí Rtyně, Svatoňovic a Radvanic. V 70. letech 19. století se budovala železniční trať Choceň - Meziměstí. Jedna z jejích odboček měla vést přes Stárkov na Radvanice, ale tehdejší páni z Kaisersteina si nechtěli nechat zničit své letovisko a trať byla odkloněna směrem k Polici nad Metují. Stárkov se tak ocitl stranou důležité obchodní a turistické trasy a možnosti jeho dalšího rozvoje byly omezeny.

V 1. polovině 20. století se ke stárkovským průmyslovým podnikům přiřadily velkostatek a pila bratří Pejskarů a mlékárna bratří Palatů.

Protože byl Stárkov tkalcovským městečkem, byla v roce 1880 otevřena tkalcovská škola, která měla od roku 1897 vlastní novou budovu. Raritou stárkovského školství byla mezinárodní cukrářská škola, založená v roce 1921 jako první v Československu.

Majetek německých občanů se po válce dostal pod národní správu. Po odsunu zde výrazně poklesl počet obyvatel, snížil se počet zákazníků a obchody a živnosti špatně prosperovaly. Komunistická moc postupně likvidovala soukromý sektor. Ve Stárkově byly znárodněny obě tkalcovny a začleněny do Českých lnářských textilních závodů v Trutnově (Úpolen Úpice, později n. p. Texlen Trutnov). V provozu potom zůstala pouze bývalá tkalcovna J. Wolfa. Druhá tkalcovna byla zrušena a v její budově vznikla strojní a traktorová stanice.

Soukromé obchody se staly součástí velkých národních podniků. Zanikla mlékárna i pivovar. Zlikvidováni byli i soukromí zemědělci.

Zemědělství

Půda podhorského kraje byla kamenitá a málo úrodná. Výnosnější byly jen louky, zejména kolem potoků. Až do 19. století bylo Stárkovsko známé množstvím lesů. Nejstarší zprávy o lesním hospodaření pocházejí z konce 18. století. Lesy byly považovány za nejvýnosnější část panství a od 19. století soustavně obnovovány.

V únoru 1949 vypukla rozsáhlá kampaň k zakládání zemědělských družstev. Téhož roku vzniklo jako jedno z prvních v okrese JZD v sousedním Bystrém. V průběhu roku 1957 vzniklo i JZD Horní Dřevíč - Stárkov.

Stárkovské JZD (vzniklo spojením JZD Bystré a JZD Horní Dřevíč při sloučení obcí) mělo stále špatné výsledky, a tak se v polovině šedesátých let stalo součástí Státního statku Adršpach (později Státní statek Teplice nad Metují). Řadu problémů přinesla Stárkovu dvě nevyužitá zařízení, a to bývalý pracovní tábor a budova zámku.