Policko

Průmysl

V druhé polovině 19. století se začíná prosazovat strojní výroba textilií, která ukončila slavnou éru ručního plátenictví.

V roce 1867 začíná Vilém Pelly vyrábět lihoviny, které byly brzo proslulé svou kvalitou v širokém okolí, hlavně však v Prusku. Vilém Pelly použil zisků z  prodeje kořalky k výstavbě přádelny, později barvírny, cihelny a dalších provozů.

Roku 1887 zakládá v Polici Emil Kačner starší výrobu drobného kování a později i bruslí. Jeho syn pak postavil roku 1910 novou továrnu, která se stala základem dnešního Kovopolu.

Bratři František a Josef Pejskarovi zakládají roku 1896 podnik na výrobu šunky a masových konzerv, které díky jejich kvalitě vyváželi do mnoha zemí i mimo Evropu.

V prvním desetiletí dvacátého století nastává průmyslový rozvoj Policka. Roku 1901 postavili bratři Gottliebové v Polici tkalcovnu pro 120 stavů, roku 1907 Vilém Pelly tkalcovnu pro 260 stavů a Julius Goldmann téhož roku tkalcovnu v Bukovici, kde zaměstnával 350 lidí. Roku 1908 postavil M. V. Škop pod Petrovicemi tkalcovnu na lněné zboží pro 60 stavů a roku 1910 Emil Katschner továrnu na brusle.

Ukončení II. světové války a nástup komunistů k moci po únoru 1948 znamenal postupný zánik, před válkou tak početných, malých tkalcoven a drobných provozoven. V roce 1958 zaniká až na malé výjimky i soukromé zemědělství na Policku a nastává éra socialistického vlastnictví.

Představiteli znárodněného průmyslu se staly n.p. Veba, kde se soustředila tradiční textilní výroba a v oboru strojírenském n.p. Kovopol . Svými výrobky reprezentovaly město i menší socialistické závody a provozovny jako Drůbežnictví Xaverov, Východočeský průmysl masný, Průmysl mléčné výživy, Sklárny Bohemia, Keramika a další.