194

Tradice Veby a změny současnosti

7.3.2007, Ing. Josef Novák - Veba, textilní závody a.s.

V letošním roce si Veba připomíná 150. výročí své průmyslové textilní tradice. V roce 1857 zahájila výrobu mechanická tkalcovna Benedicta Schrolla v Olivětíně a následně vznikaly další textilní továrny na Broumovsku a Policku. K tomuto výročí a k významu této nikdy nepřerušené textilní tradice se budeme v následujících měsících vracet jak řadou akcí pro vebskou veřejnost a naše obchodní partnery, tak i v příštích informačních bulletinech.

Listování devadesátiletou historií Schrollových továren a následnými téměř šedesáti lety historie Veby je v mnohém velmi poučné. Každá generace textiláků, kteří se stali nositeli dlouhé, stále živé tradice, musela hledat odpovědi na změny, problémy a výzvy, jež s sebou jejich doba přinášela. Jejich úsilí, vynalézavost, textilácký um a oddanost profesi rozhodovaly o nalézání receptů k úspěchu proti konkurenci a k dalšímu obohacování podnikatelského konceptu firmy.

Pro naši generaci je velkou ctí, že je současnou nositelkou této tradice, a že se naše přítomnost jednou stane její součástí. Naší povinností pak je přijímat výzvy a řešit problémy dneška tak, abychom Vebě vytvářeli plnohodnotnou perspektivu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu a stali se aktivními spolutvůrci její novodobé tradice.

Změny v současném moderním, propojeném a globalizujícím se světě jsou stále četnější a rychlejší. Přestože několik posledních let včetně roku loňského bylo pro Vebu úspěšným obdobím, docházelo v jejich průběhu k trvalému zhoršování podnikatelských podmínek, a to jak v textilním sektoru obecně, tak zejména pro silné vývozce, mezi které Veba patří. Mezi faktory, které musíme eliminovat růstem produktivity práce patří především:

  • Dlouhodobé zpevňování kursu koruny vůči euru v průměru přes 3 % ročně (v r. 2006 pak 5,5 %). Tento vývoj krátí naše vývozní tržby v korunách. Od roku 2000 tak Veba posilováním koruny ztratila přes 900 milionů korun vývozních tržeb, což představuje téměř celoroční objem vebského vývozu. Posilování koruny bude s velkou pravděpodobností letos a v dalších letech pokračovat.
  • Úplná liberalizace mezinárodního obchodu textilem otevřela v r. 2005 evropské trhy neomezené asijské konkurenci, která cenově ničí domácí výrobu levným textilem. Dovoz má však charakter měnového, sociálního a environmentálního dumpingu. Liberalizace byla navíc realizována asymetricky. To znamená, že vyspělé trhy se otevřely pro asijský textil, asijské trhy však zůstaly neliberalizované, tedy uzavřené.
  • Zdražování energií, zejména elektřiny, ale i technologických médií (voda) způsobuje každoroční skokový růst zpracovatelských nákladů v řádech milionů až desítek milionů korun. Monopolní trhy energií nejsou liberalizovány, jsou de facto trhem dodavatele a ceny energií tak ve skutečnosti znamenají dodatečné zdanění výrobců.
  • Trvale rostou i mzdové a personální náklady tempem přibližně 5 % ročně. Jestliže v r. 1996 byla ve Vebě průměrná mzda 7.457 Kč, pak v r. 2006 překročila 15 tis. Kč.

Aby byl růst produktivity práce ve Vebě rychlejší než kumulativní vliv uvedených negativních faktorů, je nezbytné výrobu trvale modernizovat, optimalizovat výrobní a nabídkový sortiment, vyhledávat nové – efektivnější trhy a zákazníky a těm nabízet nejlepší možný servis. Firma proto realizovala rozsáhlý investiční program i pod režimem vládních investičních pobídek v období let 2002 – 2005 v celkové hodnotě 400 mil. Kč. Pro období let 2007 – 2008 je v běhu další etapa modernizace tkalcoven a úpravny v rozsahu 260 mil. Kč, což je dvojnásobkem hodnoty odpisů ve firmě a důkazem jejího dynamického rozvoje. Investice slouží téměř výhradně k rozšíření produkčních kapacit a ke zvýšení stability technologických procesů. Veba tak chce využít období rostoucí poptávky po jejím zboží, zvýšit svůj podíl na cílových trzích a již v roce 2007 dosáhnout historicky rekordních tržeb v úrovni 1,3 – 1,4 miliardy Kč, ze kterých bude přes 80 % směřovat na vývoz do čtyř světadílů.

Převážně extenzívní rozvoj firmy prostřednictvím investic a růstu výroby má však svoje vážná rizika. Instalace nových strojů vede ke spotřebě více energií a technologických médií, vyvolává potřebu nových pracovníků, kterých je – v potřebné kvalifikační struktuře a motivaci k práci – na trhu nedostatek. Vytváří nová úzká kapacitní hrdla na dílčích výrobních stupních a strojových linkách, jejichž překonání vyvolává dodatečné náklady.

Aby vedení a. s. Veba maximálně využilo současné příznivé konjunkturní situace, rozhodlo se přikročit i k intenzifikaci zhodnocovacího procesu. Jde zejména o koncentraci na ty procesy, které maximalizují přidanou hodnotu k prodávanému zboží a naopak utlumení těch procesů, které na sebe vážou významné finanční, produkční a lidské zdroje, ale přidanou hodnotu vytvářejí v nedostatečném rozsahu.

Je nepochybné, že významná hodnota vzniká při zpracování jednotlivých trhů a zákazníků v marketingových a prodejních aktivitách, při návrhu produktu, jeho desénu a užitných vlastností i při rozvíjení zákaznického servisu. Všechny tyto činnosti spjaté s realizací produktu budou i nadále posilovány.

Klíčovým procesem ve zhodnocovacím řetězci je upravování tkanin, v jehož průběhu výrobky získávají řadu specifických vlastností (nemačkavost, nešpinivost, antibakteriální odolnost, nehořlavost a další specifické parametry). Důležitá je i schopnost Veby upravovat tkaniny v nejširší škále šíří od 50 cm do 300 cm. Úpravna je svébytný a velmi individuální výrobní stupeň se specifickou technologií a know-how, které bude Veba do budoucna intenzívně rozvíjet nejen technicky a technologicky, ale i vlastním vývojem.

Obdobně důležitými provozy jsou žakárské tkalcovny, kde vznikají tkaniny s unikátní konstrukcí a materiálovým složením, včetně originálních desénových kolekcí Veby. Tkalcovny vytvářejí komplexní substanci žakársky vzorované tkaniny, jejíž reprodukce nebo napodobení konkurencí je velmi obtížné. Přidaná hodnota v produktu vytvořená tkalcovnami je tak velká, že řada zákazníků má zájem nakupovat režné tkaniny, které nejsou opatřeny úpravou, přestože Veba takové obchody nepodporuje.

Další modernizace a zvyšování kapacit tkalcoven je proto pro Vebu silné a aktuální téma pro současnost i budoucnost.

Ve zcela jiné situaci se ocitl výrobní stupeň přádelen. Technologie výroby přízí jsou všeobecně známé a bavlnářské příze, které Veba spotřebovává především, jsou zcela standardizovaným, unifikovaným materiálovým vstupem do výrobku. Tento prvek proto není rozhodující pro tvorbu individuální hodnoty produktu. Výroba bavlnářských přízí se tak v minulosti oddělovala od následných zpracovatelských výrobních stupňů a koncentruje se stále více v zemích, které mají specifické komparativní výhody, zejména

  • vlastní pěstování bavlny, jejíž ceny pro domácí zpracování jsou dotované, tedy nižší než na mezinárodním trhu,
  • nízká cena pracovní síly, neboť proces předení není kvalifikačně náročný a navíc nízké mzdové náklady v rozvojových zemích vykazují charakteristiky sociálního dumpingu.

Bavlněné příze se tak staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží nahrazovat vývoz této suroviny jejím zpracováním a prodejem textilního polotovaru příze.

A. s. Veba tomuto trendu doposud čelila vysokou produktivitou svých přádelen, které pracovaly převážně v nepřetržitém režimu a optimalizovaly výrobní sortiment přízí i vlastní technologii. Vývoj podnikatelských podmínek v několika posledních letech byl však pro přádelny velmi nepříznivý.

  • Došlo k historickému oslabení kursu amerického dolaru, který je stále hlavní nákupní měnou pro komodity. Za posledních šest let ztratil dolar polovinu své hodnoty vůči české koruně. To současně znamená, že v korunovém vyjádření dramaticky poklesly ceny přízí nakupovaných z dovozu. Trend posilování kursu koruny bude pravděpodobně i nadále pokračovat, a to až do vstupu koruny do eurozóny (nejdříve r. 2012) a doby obratu kursu dolaru, který prozatím není v dohledu.
  • Dalším klíčovým faktorem pro přádelny jako velkého spotřebitele elektrické energie je prudké zvyšování cen elektřiny o desítky procent a prognóza masivního zdražování i v následujících letech. Právě vysoká energetická náročnost výroby přízí a přádelen jako výrobního stupně se stává jejich nejvýraznějším konkurenčním handicapem.

Tyto skutečnosti byly vedení firmy známy a do hlavních procesů předení proto již po několik let nebyly směřovány významnější investice, neboť otázka budoucího osudu vebských přádelen postupně nazrávala. Na začátku letošního roku pak vedení Veby schválilo projekt postupného útlumu přádelen a nahrazení výroby přízí jejich dovozem. Uspíšení tohoto rozhodnutí je vyvoláno i rostoucí potřebou nových pracovníků do expandujících provozů tkalcoven a úpravny, které pracovní trh Broumovska a Policka nenabízí v přijatelné struktuře a kvalitě. Většině z přibližně dvou set pracovníků přádelen, kteří budou v období let 2007 – 2008 programem útlumu dotčeni, nabídne Veba rekvalifikaci a práci v jiných provozech.

Konkrétně tak dochází ke snížení směnnosti v přádelně Veba Velká Ves z nepřetržitého provozu na třísměnný od 1. 3 . 2007. Od 1. 7. 2007 bude pak uzavřena starší polovina této přádelny zcela, modernější část bude pokračovat v nepřetržité výrobě do 1. pololetí 2008 a poté bude rozhodnuto o dalším postupu, event. i o úplném zastavení výroby. Přádelna BD – rotorových přízí v Polici nad Metují bude zastavena k 30. 6. 2007, neboť je technicky zcela dožitá a o BD příze není dostatečný zájem ani ve Vebě, ani na volném trhu. V Polici tak zůstane v provozu linka na výrobu regenerované příze a prozatím i skárna.

Útlum výroby přízí ve Vebě má i významný intenzifikační vliv na provozy navazujících tkalcoven. Masívní nákup přízí umožňuje Vebě nasazovat i technologicky nejvyspělejší příze, které potřebuje pro nové nejvýkonnější typy stavů a pro speciální výrobky. Aby mohla Veba sama takové příze vyrábět, musela by do přádelen nadále investovat, což postrádá ve stávajících a budoucích nákladových proporcích ekonomickou racionalitu. Útlum přádelen je tak – zdánlivě paradoxně – významným intenzifikačním prvkem pro tkalcovny a růst jejich technické produktivity, i faktorem dalšího zdokonalování produktů Veby, zejména froté.

Předení a přádelny nepochybně byly a jsou esenciální součástí textilní tradice Broumovska a Policka i průmyslové tradice Veby. Na neustálé změny podnikatelského prostředí je však nezbytné adekvátně reagovat v zájmu zachování a dalšího rozvíjení této tradice jako celku. Jestliže Veba v 80. a 90. letech minulého století doplnila do svého zhodnocovacího řetězce nový výrobní stupeň – konfekce na výrobu županů, ubrusů, ložních souprav a dalších výrobků, nyní nastal čas vyřadit z tohoto řetězce zpracování bavlny do přízí jako stupeň, který již nemá perspektivu.

Veba se nadále soustředí plně na rozvíjení a růst těch činností, ve kterých si vypracovala výhody oproti konkurenci, a které proto prostředky vložené do jejich rozvoje mohou vrátit a rozmnožit. V období rostoucích výkonů, tržeb, investic a v období nových významných projektů je rozhodnutí o útlumu přádelen známkou síly, nikoliv slabosti Veby.

V období připomínek 150 ti let textilní průmyslové tradice je zřejmé, že přítomnost Veby je stejně fascinující jako její minulost, a že velikost výzev v současném turbulentním světě si nezadá s výzvami, které směřovaly k předchozím generacím textiláků v Broumově a v Polici. Je jenom na nás vebácích, abychom problémy a výzvy dneška považovali za příležitost k dalšímu tvůrčímu rozvíjení tradice, které jsme na omezenou dobu aktivními nositeli.

7. 3. 2007, Josef Novák