194

O podnikatelském klubu Broumovska

Podnikatelský klub Broumovska (PKB) vznikl v říjnu 2003 jako dobrovolné sdružení ekonomicky aktivních lidí a organizací působících v tomto regionu. Jeho posláním je podpora rozvoje podnikatelského prostředí na Broumovsku a naplnění vize o širší odpovědnosti firem. Členové PKB si uvědomují, že každá firma či podnikatel se, ať chce či nechce, účastní formování regionu a místních hospodářských podmínek, a to nejen svou vlastní podnikatelskou činností, ale také podporou místních nekomerčních aktivit. Cílem PKB není zajišťovat zaměstnanost či řešit aktuální sociální otázky. Usiluje o vybudování vhodného prostředí pro úspěšné podnikání dnes i v budoucnu, a tím současně o udržení a rozšíření pracovních příležitostí, ekonomický rozvoj regionu a místního komunitního života. Podnikatelský klub Broumovska podporuje řadu kulturních, sportovních a společenských projektů. Svou vlastní činnost v rámci společenské odpovědnosti ale zaměřil zejména na vzdělávání a podporu dětí a jejich aktivního přístupu k výběru profese. V roce 2020 se PKB stal jedním ze zakládajících subjektů Strategické rady regionu Broumovsko, která má tyto a další cíle za úkol koordinovat v širší regionální shodě.

Podnikatelský klub má v roce 2020 celkem 15 členů. Členové PKB podpoří ročně společenský, sportovní a kulturní život regionu částkou ve výši několika milionů Kč.

Projekt PKB je finančně podporován Královehradeckým krajem.

PKB KHK.

 

 

Členové klubu

logo-HOBRA---velke Veba  logo-Prikner
LOGO-LSBH    logo-Drevoterm logo-ztrade 
 logo-Cedima  500031812 VK-loziska 
 logo-Stěnava  logo-servis-cerny  logo-ceko-import

 

Kurzarbeit pomůže nejen firmám ohroženým ruským embargem

19.8.2014, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pomůže také v budoucnosti v období živelných pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program...

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) účinné a jednoduché opatření, které pomůže firmám a podnikům v nesnázích. Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit, pomůže českým podnikům překlenout problematická období, a to nejen aktuální embargo na dovoz výrobků z EU do Ruské federace. Pomůže ale i v budoucnosti v období živelných pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program.

„Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Pro příjemce pomoci bude toto opatření administrativně maximálně jednoduché, ale zároveň transparentní. Z důvodu flexibility opatření bude ekonomická podmínka při vstupu vyžadována formou čestného prohlášení, nicméně bude předmětem následných kontrol za předem dohodnuté období (např. po ukončení účetního období, ročním auditu atd.).

„Příspěvek bude poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně však do částky 1,4 násobku minimální mzdy, aktuálně 11 900 korun. Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců," vysvětluje náměstek ministryně pro zaměstnanost Jan Marek.

Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance a to za dobu, ve které není schopen zaměstnanci zaměstnavatel přidělit práci. Po tuto dobu má zaměstnavatel možnost aplikovat ustanovení § 209 zákoníku práce, podle nějž je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet minimálně náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Povinnou součástí poskytnutí příspěvku je však závazek zaměstnavatele, že po jistou, předem stanovenou část výpadku pracovní doby bude pro zaměstnance zajišťovat odborný rozvoj. V případě účasti zaměstnance na odborném rozvoji je však zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout buďto plnou výši mzdy (v případě prohlubování kvalifikace) nebo náhradu mzdy ve výši 100 % (v případě zvyšování kvalifikace). V rámci programu kurzarbeitu bude zaměstnavatel dostávat výše uvedený příspěvek i za dobu účasti zaměstnance na odborném rozvoji. O poskytnutí příspěvku bude rozhodovat komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR, která bude složena jak ze zástupců ÚP ČR, tak dalších sociálních partnerů. Vyplácení se bude řídit pravidly a postupy pro aplikaci nástrojů APZ úřady práce.

Zásadní podmínkou pro poskytnutí příspěvku na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatele je účast podpořených zaměstnanců na odborném vzdělávání a dalším rozvoji jejich schopností. Opatření poskytne zaměstnancům širší a kvalitnější odbornou kvalifikaci a zaměstnavatelé budou moci lépe využít jejich větší flexibility a nových schopností pro rozvoj firem a inovace v podnikání.

Kurzarbeit bude financován z národních zdrojů. MPSV má připraveny prostředky, které jsou schopny pokrýt i déletrvající zájem zaměstnavatelů o využití této formy pomoci.

Příklad: Modelový výpočet úspor

Předpoklady:
Výpočet z průměrné mzdy v národním hospodářství: 24 806 Kč/měsíc*, včetně zákonných odvodů průměrný náklad zaměstnavatele tedy 33 735 Kč/měsíc
Délka poskytování příspěvku: 6 M, výpadek výroby 3 dny v týdnu, tj. 60 %
Příspěvek poskytován na 5 000 zaměstnanců, kteří by byli propuštěni a byli by středními nezaměstnanými s délkou nezaměstnanosti 5 M

Náklady:

33 735 (průměrný mzdový náklad zaměstnavatele za měsíc) x 0,6 (výpadek)** x 0,3 (výše příspěvku) = 6 072 Kč na jednoho zaměstnance/měsíc, tj.: 6 072 x 6 x 5 000 = 182 160 000 Kč**

Úspory rozpočtu:

Náklady veřejných rozpočtů na středního nezaměstnaného činí 109 000 Kč, tj. nezaměstnanost všech podpořených 5 000 zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 000 000 Kč

Ekonomický výsledek intervence:

Při výše uváděných předpokladech by v období 6 měsíců činila úspora státního rozpoču 545 000 000 – 182 160 000 = 362 838 000 Kč

* aktuální výše průměrné mzdy podle ČÚ

** výpadek 3 dny v týdnu, po tuto dobu je zaměstnanec buď na § 209 ZP, nebo se účastní vzdělávací aktivity

*** část z poskytnutých prostředků bude vrácena zpět do státního rozpočtu formou zákonných odvodů a daní.

Aktuality

  • Obecné nařízení na ochranu osobních údajů

    Obecné nařízení na ochranu osobních údajů neboli GDPR (General Data Protection Regulation) je dosud nejvíce uceleným souborem pravidel na ochranu dat na světě.

    GDPR se dotkne každého, kdo shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje Evropanů, včetně společností a institucí mimo území EU, které působí na evropském trhu.

    Nařízení míří na firmy, instituce i jednotlivce, kteří zacházejí s osobními údaji – zaměstnanců, zákazníků, klientů či dodavatelů, a to napříč segmenty a odvětvími. Zasáhne i ty, kteří sledují či analyzují chování uživatelů na webu, při používání aplikací nebo chytrých technologií. Cílem GDPR je chránit digitální práva občanů EU.

    Ať už jde o bankovní instituce, zdravotnictví, veřejnou správu, nebo e-shopy, všichni se budou v dohledné době potýkat s nutností upravit způsob zpracovávání osobních údajů. V případě závažného porušení pak budou firmám hrozit vysoké pokuty.

    GDPR platí v celé EU jednotně od 25. května 2018.

    Číst dál...